Péče o psa a kočku v létě

20.6.2017
Víte, jak se postarat o mazlíčka v letním období? Přečtěte si pár rad a tipů stran péče :-)

Péče o psa a kočku v létě

Léto je pro většinu z nás nejoblíbenějším obdobím roku. Užíváme si teplého počasí, dobu dovolených, výletů a koupání. Ale také právě proto se stává velmi náročným pro lidský a zvířecí organismus, na který je vyvíjen daleko větší nápor než v jiných ročních obdobích. Oslovili jsme paní doktorku Markétu Švarcovou, abychom se jí zeptali, jak správně pečovat o naše pejsky a kočičky.

Hezký den, paní doktorko, na co si máme dát jako chovatelé v létě největší pozor?

Dobrý den i Vám a všem čtenářům. Toto je velmi obsáhlé téma. Vše je spojeno především s vysokými teplotami, které v létě panují. Problematickou se stává vlastně každá část péče o kočku či psa. Začít můžeme u potravy a pitného režimu, přes parazity až po kožní potíže.

Dobře, tak to pojďme vzít po pořádku. Už začalo jaro, můžeme očekávat nějaké změny v chování našich zvířat v následujících měsících?

Ano, to určitě. Především mrouskání u koček je nejintenzivnější v období od jara do podzimu. Jedná se o tzv. fotoperiodu, tedy reakci na délku světelného dne. Kočičí mrouskání venkovních koček podobné dětskému pláči zná určitě každý z nás. Pro kočku, a to především domácí, je velmi vyčerpávající. A nejen pro ni, leckdy i pro samotné majitele. Ty venkovní pak mají tendence se hodně toulat, zvyšuje se tedy riziko úrazu (přejetí autem) či přenosu nemocí. Důležité je si také uvědomit, že se mrouskání neustále opakuje po několika týdnech.
Většina fenek proti tomu hárá 2krát do roka. Já všem svým klientům doporučuji, aby, pokud neplánují zvířecí potomstvo, zvážili z výše uvedených důvodů kastraci. V budoucnu tím předejdou i mnohým jiným obtížím.

Dále jste zmiňovala kožní potíže. Ty jsou v letním období velmi četné, že?

Přesně tak. Důvodů je hned několik. Velmi teplé počasí má za ­následek zapařeniny kůže, tzv. hot spoty. V místě drobných poranění, v kožních záhybech či u převislých uší, dochází k mokvavým zánětům. Jedná se o obtíže s velmi rychlým vznikem a velkou svědivostí. Často se tak stane například po koupání. Tento problém postihuje především srstnatá plemena. Poznáte to podle toho, že se zvíře v místě hodně drbe, srst je v okolí slepená jakoby medem, kůže je pod ní zarudlá, ztluštělá, zánětlivá a intenzivně zapáchá. Vzhledem k tomu, že se ložisko zánětu rychle zvětšuje, doporučuji rychlou první pomoc ze strany veterináře. Srst v místě vyholí a vydezinfikuje. Dle rozsahu zánětu pak doporučí následnou péči.

Dalšími kožními obtížemi jsou popáleniny pacek. V případě vysokých teplot se vyvarujte chůzi po betonu a asfaltu, pozor také na plech. Tady je ideální pravidlo 5 sekund. Položte svoji ruku dlaní na povrch cesty a pokud ji tam bez potíží udržíte po tuto dobu, je vhodná i pro psí tlapky.

U bezsrstých plemen při pobytu venku dbejte také na ošetření opalovacími krémy s vysokým UV faktorem.

Když už jsme u velkých veder, na co si máme dát speciálně pozor?

Na prvním místě je třeba si uvědomit, že psi a kočky jsou mnohem více náchylní k přehřátí, protože mají omezenou možnost pocení. Asi to bude znít dost samozřejmě, ale v praxi se bohužel setkávám s opakem, a proto tyto zásady, jak předcházet možným potížím, raději vyjmenuji:

  1. Dostatek čisté pitné vody po celý den, na výlety berte vodu nejen sobě – pozor na vody z kaluží, jezírek apod.
  2. Hygiena a uchování potravin. Strava by měla být vždy čerstvá a skladovaná v chladu. Misku pravidelně vymývejte. Pozor také na ovoce, především peckovice (např. pecky od broskví mohou uvíznou v trávícím traktu). Zrádná je také intoxikace rostlinami jako konvalinky, oleandry či lilie, kočky si s nimi rády hrají.
  3. V teplých dnech venčete psa raději ráno a večer. Přes den aktivity omezte.
  4. Pejsci žijící venku musí mít možnost se přes den schovat do stínu.
  5. Nikdy nenechávejte psa v autě. Velmi rychle u něj dochází k přehřátí organismu a k úpalu, na jehož následky může i uhynout.
  6. Vhodnou prevencí je ­ostříhání dlouhé srsti.

Nejvíce ohrožená jsou plemena s krátkým nosem (tzv. brachycefalická), obézní, kardiaci či nemocní jedinci.

Paní doktorko, jaký je vlastně přesný rozdíl mezi úpalem a úžehem?

Úžeh vzniká v důsledku přímého slunečního záření, dojde k přehřátí mozku a jeho otoku. Úpal je celkové přehřátí organismu a dehydratace. Příznaky jsou u obou podobné a ohrožují zvíře na životě.

Jak tento stav tedy poznáme a co máme udělat?

Zvíře nejeví zájem o žádnou aktivitu, má zvýšenou teplotu, nepřítomný pohled, je slabé, dezorientované, má zvýšenou dechovou i srdeční aktivitu, nejistou chůzi až křeče, zvrací, je nervózní. První pomoc je potřeba poskytnout okamžitě formou postupného ochlazení – především tlapek a hlavy. Dále zvíře zabalte do mokrého ručníku, položte jej na chladné místo, ideálně na dlažbu. Dejte mu napít a nenechávejte ho bez dozoru. Neprodleně pak vyhledejte veterinární pomoc.

Takže je nejlepší psa v teplých dnech pravidelně chladit a umožnit mu se vykoupat?

To záleží na Vašem psovi. Pokud je plavec a milovník vody, pak mu to bude zajisté příjemné. V opačném případě je mu lépe doma ve větrané místnosti či ve stínu s dostatkem vody. Můžete mu také polévat hlavu a hřbet vlažnou vodou. Ven choďte jen na krátké procházky, které ho nevyčerpají.

Hlavně psa do koupání nikdy nenuťte a do vody jej neházejte, mohl by z ní dostat strach. Najděte místo s mírným vstupem, do vody si musí vlézt vždy sám.

Pamatujte také na důležité pravidlo, po koupeli vytřete psovi řádně uši, předcházíte tak možnosti vzniku zánětu.

Je to všechno nebo jsme ještě na něco důležitého zapomněli?

Myslím, že je toho ještě mnoho. U pobytu v přírodě bych ráda zmínila problematiku travních semen neboli osin. Jejich nebezpečí spočívá v šípovitém tvaru, díky kterému postupuje hluboko do tkáně, kde dráždí a způsobuje zánět. Nejčastěji postihuje meziprstí na tlapách, „klapaté“ uši, oči, kůži, ale také oční spojivky a dýchací cesty. V tomto případě je důležitá prevence. Raději omezte pohyb psa ve vysoké trávě a po vycházce jej důkladně prohlédněte. U srstnatějších plemen budu opět apelovat na udržování a stříhání srsti. Pokud si pes po návratu z vycházky vykusuje a líže packy, frká z nosu, kašle nebo mu z nosu teče krev, vyhledejte raději veterináře.

Prohlédnout srst po vycházce bychom měli i kvůli klíšťatům, že?

Problematika parazitů je celoroční záležitost, která samozřejmě v období jara a léta graduje. Přidávají se klíšťata, komáři, muchničky a jiný bodavý hmyz. Způsobují lokální reakce a přenos různých nemocí. Psi i kočky mají v oblibě honit včely a vosy. Pokud dojde k bodnutí, je důležité žihadlo vytáhnout a místo chladit. Pokud se Vám jeví cokoliv v nepořádku, vyhledejte opět lékaře. Zvíře může být stejně jako člověk alergické na bodnutí. Celkově je problematika parazitů velmi obsáhlá a je důležité se věnovat již prevenci, tedy ošetření tzv. antiparazitiky.

Aktuality