Začínáme s výcvikem štěňátka

• Kdy začít s výcvikem po dobrém
• Co učit jako první a jak přistupovat k tréninku
• Jak často a dlouho cvičit
• Jak odměňovat
• Kde trénovat nové věci
• Kde hledat inspiraci
• Online kurzy, videa, cvičiště, individuální lekce – výhody a nevýhody
  
  

Kdy se pustit do výcviku štěňátka?

Ať už jste si přinesli štěňátko od chovatele nebo z útulku, všude vám určitě řekli, že mu máte nechat čas, aby se rozkoukalo a zvyklo si na vás, nový domov a další členy domácnosti. S tím se nedá než souhlasit  – možná však kvůli tomu tápete, kdy vlastně začít s výcvikem štěňátka.

Jako u všeho ostatního platí i tady, že je třeba brát v úvahu individualitu vašeho pejska. S výcvikem však můžete začít už od prvního dne! Nebavíme se však o klasických povelech typu sedni, lehni a zůstaň, ale o prvních cvicích, které budují váš vztah a komunikaci a učí vašeho pejska učit se. Co si však pod tím máte představit?

První cviky a přístup k tréninku

Výcvik psů se neustále vyvíjí a existuje několik možných přístupů k tomu, jak vycvičit svého miláčka. V tomto článku se přikláníme k tréninku po dobrém a bez použití fyzických trestů. A co tedy trénovat jako první?

Na začátku je u štěňátka dobré trénovat samotnou pozornost na vás v podobě očního kontaktu. U menšího pejska je vhodné si k němu sednout/kleknout. Odměňujte už krátký pohled z očí do očí a postupně zvyšujte nároky prodlužováním očního kontaktu.

Dalším skvělým cvikem, který využijete i při učení jiných triků, je tzv. nose touch – v praxi to vypadá tak, že se pes dotkne nosem vaší (otevřené nebo zavřené) dlaně. Na začátku stačí jen samotný dotek, později můžete tento kontakt s vaší dlaní prodlužovat. Opět jde o jeden ze základních a kontaktních triků, které i malá štěňátka rychle chápou a milují – některá až natolik, že za nataženou dlaní poběží i z větší vzdálenosti.

Štěňátko po příchodu domů musíte naučit slyšet i na jeho vlastní jméno. Jakmile ho vyslovíte, mělo by se štěně na vás okamžitě podívat/otočit a navázat s vámi oční kontakt.

Zásadním povelem je samozřejmě i přivolání. Na začátku od štěňátka nepožadujte, aby si před vás sedlo, soustřeďte se hlavně na samotné veselé a okamžité přiběhnutí zpátky. A hlavně – udělejte mu z toho zábavu! Na internetu v dnešní době najdete mnoho přivolávacích her, které osvěží váš trénink a přinesou kopec zábavy, během které se štěňátko bude učit tuto klíčovou dovednost.

Náš tip – vyzkoušejte během tréninku používat klikr! Je to malá krabička, která po stlačení vydává krátký kovový zvuk. Ten se stane signálem, že pejsek udělal něco správně a přichází odměna. Výhodou klikru je, že zní stále stejně a jasně, přispívá i k lepšímu načasování a pomáhá přesněji označovat ten správný moment a chování, které chcete odměňovat. Svému pejskovi tak pomůžete pochopit, že právě v této chvíli dělá to, co od něho očekáváte. Psa je ale potřeba „naklikat“ a vytvořit mu jasné spojení, že po kliknutí bude následovat odměna.

Jak často a dlouho trénovat?

Váháte, jak dlouho a často byste měli se štěňátkem cvičit? Myslete na to, že takto malé stvoření ještě neudrží dlouho pozornost. Raději proto trénujte krátce (na začátku stačí i 2–3 minuty) a několikrát denně. A hlavně – dbejte na to, aby tréninky byly zábavné, a učte se formou her! 😊 Snažte se ukončit trénink v tom nejlepším a raději ho zakončete dřív, než štěňátko ztratí zájem. Cvičení můžete spojit i s povelem, který bude vždy znamenat začátek tréninku (např. „Začínáme! Cvičíme! Trénujeme!“). Ukončení cvičení zase vždy oznámíte dalším slovem typu „Konec! Hotovo! Končíme!“ – jestliže to budete poctivě dodržovat, vaše štěňátko se rychle naučí, že tato slova jsou signálem pro začátek a konec cvičení.

Jak odměňovat?

V tréninku po dobrém hrají klíčovou roli odměny. Jejich hodnotu přitom neurčujete vy, ale váš pejsek. Pro některého může být největší odměnou chutný pamlsek, pro jiného je to zase společná hra s hračkou na přetahovanou. Hodnota odměn se může měnit i s ohledem na prostředí nebo situaci. Pokud je vaše štěňátko například natěšené, že venku vidí známého čtyřnohého kamaráda a chtělo by jít za ním, tak právě tento kontakt s druhým psem bude největší motivací a odměnou za oční kontakt či přivolání.
Myslete i na to, že odměny, které vám fungují v pohodlí domova, už nemusí mít dostatečnou hodnotu v rušném prostředí. Platí to hlavně u pamlsků – doma dokážete trénovat na granulky, venku však pravděpodobně budete potřebovat pamlsky vyšší hodnoty, např. sušená masíčka Calibra Joy. Vysledujte proto, co má váš pejsek rád a co funguje i v rušivém prostředí. Odměny vysoké hodnoty používejte i při přivolávání – spolehlivé odvolání od různých podnětů a rychlé přiběhnutí totiž může doslova zachránit život.

Kde trénovat?

Důležitým aspektem výcviku je i to, kde a v jakých podmínkách budete se štěňátkem trénovat. Myslete na to, že vaše štěňátko se teprve seznamuje s tím, že spolužití s vámi přináší i výcvik, a na první pohled základní a jednoduché věci ho stojí mnoho úsilí. Vždyť celý svět je pro něho jedna velká škola! Aby se vaše štěňátko dokázalo soustředit, začínejte s novými cviky a triky vždy v klidném prostředí. Může to být váš pokoj nebo oplocená zahrada. Snažte se štěňátku situaci co nejvíc ulehčit a trénujte pouze v případě, že je dobře odpočaté (a i vy máte dobrou náladu). Zajistěte, aby pejska během krátkého tréninku nevyrušovali další členové domácnosti (dvounozí i čtyřnozí). Pokud přidáte jakýkoli rušivý element, snižte svoje nároky a případně zkraťte i samotný trénink. Postupujte pomalu a po malých krůčcích budujte pevné základy. A hlavně – neporovnávejte se s druhými! Každý pes je jedinečný (a to platí i pro jeho pána) a má přirozené vlohy k určitému chování (například aport půjde snadněji labradorovi než bišonkovi). Myslete i na to, že vaše štěňátko potřebuje dostatek odpočinku, aby vstřebalo všechny nové zážitky. Učení je celoživotní proces, tak nikam nepospíchejte a užívejte si jeden druhého a vaši společnou cestu.😊

Kde hledat inspiraci a rady?

Ať už se ve světě pejskařů pohybujete roky, nebo jste úplní nováčci, nikdy není na škodu vzdělávat se a hledat rady u druhých. A kam vlastně chodit pro inspiraci? Ptejte se svého okolí – známých, kteří také měli nedávno malé štěňátko, kolegů v práci, kteří navštěvují místní cvičiště, nebo kamarádů, kteří se se svými psy věnují nějaké aktivitě. Cenným zdrojem informací může být i majitel chovatelské stanice, ze které máte štěňátko. V dnešní době dovedou pomoci i online sociální sítě – dejte však na svou intuici a neberte všechno, co si tam přečtete, za svaté. K výcviku psů je totiž možné přistupovat různými způsoby a to, co je pro někoho běžnou součástí tréninku, může být pro jiného za hranicí toho, co je ochotný se svým psem podstoupit.  Myslite i na to, že každý pes je individuál a nikto nepozná toho vášho tak dobre ako vy! Ak vám nejaké postupy neprídu po chuti alebo cítite, že je to pre vášho psíka prirýchle tempo, dajte na svoje pocity.
Myslete i na to, že každý pes je individualita a nikdo nezná toho vašeho tak dobře jako vy! Pokud vám nějaké postupy nebudou po chuti nebo cítíte, že je to pro vašeho pejska příliš rychlé tempo, dejte na svoje pocity.

I tak je ale dobré mít se o co opřít. Může to být pravidelné cvičení na místním cvičišti, trénování podle online kurzu nebo občasná individuální lekce s profi trenérem. Každý typ tréninku má svoje pro a proti, která si společně probereme níže:

1. Permanentka na skupinové lekce na místním cvičišti
   Výhody: Jasně daný čas tréninku vás donutí k pravidelnému cvičení a přípravě. Pes se navíc učí trénovat v přítomnosti jiných psů, což je obrovská výhoda. Podle typu aktivity vás na cvičišti mohou připravit i na zkoušky z poslušnosti.
   Nevýhody: Pokud trénujete jen na cvičišti a pouze 1x týdně, pravděpodobně se nebudete posouvat dál – je tedy nutné trénovat i doma. Na skupinových lekcích není navíc takový prostor věnovat se individuálním potřebám psa a často se na cvičišti potkají psi různých úrovní a dovedností. Někdy vám ani nemusí sednout způsob výcviku a přístup cvičitele – v takovém případě dejte na svůj pocit a najděte si jiné cvičiště – i za cenu, že nebude nejblíž.
   
2. Online kurzy
   V dnešní době už není problém vzdělávat se z pohodlí domova a trénovat podle online kurzů. Dejte však na reference ostatních a zkuste si před zakoupením kurzu zjistit co nejvíc o jeho obsahu, ale i o samotném trenérovi. Definujte, čeho byste s pomocí online kurzu chtěli dosáhout, a hledejte raději specializované a podrobně vysvětlené videokurzy než sáhodlouhé kurzy, které jsou o všem a o ničem. 😊
   Výhody: Dostupnost – týká se to především zahraničních trenérů, ke kterým vzhlížíte, ale i místních trenérů, kteří jsou natolik žádaní, že nemají prostor pro nové členy. U online kurzů navíc postupujete podle svého vlastního tempa a cvičíte tehdy, když na to máte náladu a čas.
   Nevýhody: Nemáte zpětnou vazbu, jestli to, co děláte, děláte skutečně správně. Často jsou totiž důležité i drobnosti, kterých si všimne až pozorné oko trenéra. Řešením tohoto problému je, když trenér v rámci online kurzu nabízí i možnost posílání videí z tréninku – v tom případe překonejte ostych a využijte toho! 😊
   Další nevýhodou může být to, že kurz jde příliš „po povrchu“ a reálně vám nepomůže posouvat se dál. Vybírejte ho proto pečlivě a raději si připlaťte za dobře hodnocený kurz se spoustou skvělých recenzí.
3. Individuální lekce s trenérem
   Tento typ tréninku oceníte zejména ve chvíli, kdy bojujete s konkrétním problémem (např. reaktivita na jiné psy, honění cyklistů apod.) nebo se chcete seznámit s nějakým psím sportem.
   Výhody: Trenér se bude stoprocentně věnovat jenom vám. Může tak lépe vypozorovat, jakých chyb se dopouštíte. Bude mít i větší prostor na to, aby rozpoznal silné a slabé stránky vašeho pejska a přizpůsobil tomu i obsah a intenzitu tréninků. Může tudíž jít více do hloubky, což oceníte nejen v případech, kdy řešíte nežádoucí chování psa, ale také při zkoušení nového psího sportu – s jeho pravidly, nástrahami ve výcviku, častými chybami apod. Trenér vám dá cennou zpětnou vazbu jak postupovat v tréninku a jak rychle zvyšovat psovi kritéria.
   

   Nevýhody: Odradit vás může vyšší cena individuálních lekcí. Berte to však jako investici do budoucna, díky které vybudujete pevné základy a později můžete přejít i na skupinové lekce (to se týká psích sportů typu agility), případně se tomu s využitím získaných poznatků můžete věnovat i samostatně a bez pomoci trenéra. U individuálních lekcí platí snad ještě více než jinde, že si s trenérem musíte sednout i lidsky. Přijímat kritiku (byť konstruktivní) není vždy jednoduché. 😊

Kromě těchto možností se můžete vzdělávat i s pomocí odborných knížek a velkým pomocníkem mohou být i volně přístupná videa. Vždy však platí, že předváděné přístupy k výcviku vám musejí dávat smysl. Nenechejte se do ničeho tlačit svým okolím a dejte na svůj selský rozum. A hlavně – užívejte si každý trénink se svým štěňátkem a snažte se i v nezdarech vidět to pozitivní.